Jestliže chodíte na občasné procházky po parku, tak jste si možná všimli jedné věci. Z vodítek pejskařů se pozvolna ztratili všichni Pajdové, Bobíci, Alíkové a Ťapky. Oni dokonce začínají vymírat i na vesnicích. Je to způsobeno tím, že prostě i naši psí kamarádi jdou s dobou. Vlastně spíše jejich chovatelé. Už si začínáme pomalu zvykat na to, že se z křoví při zavolání jména „Daisy“ nebo „Laura“ nevyřítí zbloudilá dáma staršího věku, ale jednoduše nějaká psí slečna s rodokmenem.
· Často se stává, že se objeví nějaký vtipálek, který si pořídí afgánského chrta a dá mu jméno Punťa, ale to je spíše věc recese.
Na jméně vůbec nezáleží
Pokud budete mít chovnou stanici, ze které vychází opravdová elita, pak jste téměř nuceni přizpůsobit tomu i pojmenování.
· Podle Českého kynologického svazu musejí mít jména psů určitou zákonitost.
o První vrh od jednoho plemene se bude logicky jmenovat jmény prvního písmena v abecedě.
o A tak dále až do písmenka „Ž“.
Někdy by mohlo být písmenko trochu problematické, a tak je dovoleno některé vynechat. K nim patří například CH, Q, Y nebo písmenka s diakritikou. Délka jména jednoho psa může mít maximálně dvacet znaků (včetně mezer) a interpunkčních znamének. Je to prostě trochu složité. Jednoduché to mají psí nalezenci a pejsci, u kterých není tak docela jisté, který otec se postaral o genetickou informaci. Tam může majitel popustit uzdu fantazii. A také se tak děje.
· Vybírají se například jména starověkých bohů nebo různých antických hrdinů či mýtických krasavců.
· Docela komicky pak vypadá, když si pořídíte psa rasy „kdo šel kolem, zasloužil se“ a dáte mu jméno Adonis.
Naštěstí je to těm našim pejskům docela jedno. Těm urozeným, i těm obyčejným. Oni totiž vyznávají docela jiné hodnoty.
– Mít plnou misku něčeho dobrého.
– Moci se spolehnout na láskyplnou péči a milé pohlazení.