Přijdete odpoledne z práce nebo ze školy a nudíte se? V televizi nic zajímavého nedávají a na počítači se Vám trávit veškerý čas také nechce. Karty nebo šachy není s kým hrát a Vy nevíte, co s volným časem.
Co takhle složit si obraz?
– Není snad země, kde byste v obchodech nenašli puzzle. Úžasnou skládanku, která zabaví děti i dospělé každého věku.
– Můžete si vybrat podle toho, jak zdatným se cítíte. Od dvaceti do neuvěřitelných osmnácti tisíc dílků.
– A dokonce si můžete složit svůj vlastní námět.
A kde se vlastně tento fenomén vzal?Nápad se zrodil v hlavě anglického kreslíře map, Johna Spilburyho. Ten se rozhodl usnadnit dětem výuku zeměpisu, a tak nalepil jednu svou mapu na prkno a odřezal jednotlivé státy. Ale ani u něho to nebyl nápad původní. Vlastně jen oprášil jednu hru ze starověké Číny.
Zítra se bude skládat všude
Nápad však na nějakou dobu opět usnul, až přišel začátek dvacátého století a puzzle ožilo naplno. Pomohla mu v tom strojní výroba, protože se skládanka stala levnější a tím se mohla dostat téměř do každé domácnosti.
Zvlášť vhodná je pro děti, protože rozvíjí
· logické myšlení
· prostorovou orientaci
· trpělivost
· jemnou motoriku.
· A ještě k tomu je to ohromná zábava.
A když jsme u toho slova ohromný, největší puzzle, které je na trhu má třicet tři tisíc dílků. Ale samozřejmě i tady musí být nějaký ten nepřekonatelný rekord. V roce 2008 zaplnilo náměstí ve městě Ravensbury patnáct tisíc lidí, aby poskládali 1 076 280 dílků. Trvalo jim to necelých pět hodin.
Pokud bych měla shrnout, co je to vlastně puzzle, tak bych mohla říci, že je to docela obyčejný plakát nalepený na tvrdý karton, který tím, že je rozkouskován získává takovou hodnotu, která zvedne cenu několikanásobně. A člověk se pak snaží dát vše do původního stavu před rozřezáním, aby si mohl obrázek pověsit na zeď.